Za éry socialismu v Československu existovala organizace s názvem ROH, neboli Revoluční odborové hnutí. Tato organizace měla za úkol zastupovat pracující a zajistit jim různé sociální výhody. V článku se podíváme na historii a fungování ROH během socialistického režimu, jeho role ve společnosti a jakým způsobem ovlivňoval životy lidí.
Rostlinná a živočišná výroba měla za éry socialismu ve střední Evropě zásadní význam pro hospodářství. Jednou z klíčových institucí, které se podílely na organizaci a řízení této produkce, byla Rolnická obchodní družstva (ROH). ROH byla založena v roce 1952 jako nástupce předchozího systému kolektivizace zemědělství. Jejím hlavním cílem bylo sjednotit drobné rolnické podniky do jednoho velkého celku, který by umožnil efektivnější plánování a koordinaci agrární produkce.
Role ROH nebyla omezena pouze na organizační aspekty. Družstvo také sehrávalo důležitou úlohu při poskytování služeb svým členům, jako například dodávka hnojiv, osiva či techniky. Zajišťovalo také odbyt produkce na trhu a distribuci potravin do míst s nedostatkem. V praxi to ale neznamenalo jen pozitiva – centralizovaný systém ROH vedl k omezením svobody rolnických podnikatelů a jejich možnosti samostatného rozhodování.
Po pádu socialismu v 90. letech se role ROH dramaticky změnila. Družstva byla postupně transformována na akciové společnosti nebo zcela zprivatizována. Mnohá družstva se potýkala s problémy, jako nedostatek financí či moderní technologie, a tak mnoho z nich skončilo likvidací. Nicméně některá ROH přežila a stala se úspěšnými podniky v současném tržním prostředí. Historie ROH je tedy důležitou kapitolou agrárního rozvoje ve střední Evropě a jejich existence ovlivňovala životy mnoha rolnických rodin po celou éru socialismu i po jeho pádu.
Fungování ROH a jeho vliv na životy lidí
ROH, neboli Rolnické obchodní družstvo, bylo významnou součástí socialistického zemědělského systému za éry komunismu. Jeho fungování mělo značný vliv na životy lidí, zejména těch pracujících ve venkovských oblastech. ROH sloužilo jako forma kolektivizace a centralizace zemědělství, kdy se drobní rolníci stávali členy družstva a předávali svůj majetek do společného vlastnictví.
Pro mnohé lidi toto fungování ROH přineslo jak pozitiva, tak negativa. Na jednu stranu umožnilo lepší organizaci práce a sdružení sil pro dosažení vyšší produkce potravin. Družstevníci mohli využít moderní technologie a mašinérie poskytovanou státem a mít jistotu odbytu svých produktů. Tím se jim otevřely nové možnosti rozvoje venkova a ekonomické stability.
Na druhou stranu ale ROH omezilo individuální svobodu rolníků ve volbách ohledně pěstitelských plánů nebo hospodaření s majetkem. Často docházelo k nespravedlivým rozdělováním prostředků a odměn, což vedlo k frustraci a nedostatku motivace u mnoha rolníků. Navíc se vytvořila byrokratická struktura ROH, která často brzdila inovace a podnikavost jednotlivců.
Zatímco někteří vnímali jeho existenci jako způsob modernizace venkova a zajištění stability, jiným přineslo omezenou svobodu a pocit neprávem rozdělených prostředků.
Sociální výhody poskytované ROH během socialistického režimu
Sociální výhody poskytované ROH (Rolnickým obchodním družstvem) během socialistického režimu byly pro mnoho lidí zemědělských oblastí neocenitelné. Jednou z hlavních výhod bylo poskytování pracovních příležitostí a jistoty zaměstnání. ROH zaměstnávalo velké množství lidí, kteří se podíleli na různých činnostech spojených s pěstitelstvím a chovem hospodářských zvířat. Tato práce jim zajistila stálý přísun potravin a dalších životních potřeb.
Další sociální výhodou byla možnost účastnit se kulturně-společenských aktivit organizovaných ROH. Družstvo pořádalo různé akce, jako např. taneční večery, divadelní představení nebo sportovní turnaje, které sloužily ke společenskému propojení členů družstva i jejich rodin. Tyto aktivity pomáhaly budovat silné komunitní vazby mezi lidmi žijícím ve venkovském prostoru.
Poskytovaly jim pracovní příležitosti, jistotu zaměstnání a možnost účastnit se různých kulturně-společenských aktivit. Tyto výhody pomáhaly budovat silné komunity ve venkovském prostředí a zajišťovaly obyvatelům potraviny a další životní potřeby.